Mé vlastní vzpomínky na pobyt sovětských vojsk u nás

Tanky T-55 invazních sil do Československa v roce 1968; Foto: Engramma.it, Wikimedia

Prožil jsem část doby přítomnosti sovětských vojsk u nás jako dospělý člověk a mohu tak vzpomínat na to, jak to skutečně bylo. Na rozdíl od mnohých mladších, kteří o co méně mají osobních zkušeností s touto dobou, o to „zasvěceněji“ se o ní snaží psát…

Z historického hlediska každý násilný vstup vojsk jednoho státu na území jiného státu je špatný. Nejinak tomu bylo v srpnu 1968. Je ale potřeba vidět tyto události také v historickém kontextu doby. Jednalo se o období tzv. studené války, kdy si oba proti sobě stojící politické bloky hlídaly ostře své zájmy, jako např. USA, které v té době bojovaly ve Vietnamu.

Já jsem přítomnost sovětských vojsk u nás začal vnímat jako dítě školou povinné na základě občasných zmínek ve zprávách. Přestože se sovětská posádka nacházela pouze 26 km od okresního města, kde jsem tehdy žil, běžně jsem nepotkával ani sovětské vojáky, ani jsem nevídal jejich vojenskou techniku.

Až později jsem se dozvěděl, že mají ve svých kasárnách vše potřebné včetně obchodů, takže řadoví vojáci až tolik opouštět kasárna nepotřebovali. Navíc od svých velitelů nedostávali propustky, i když už se chtěli ven podívat.

Pokud se týká vztahu běžných občanů k sovětským vojskům, obecně by se dal nazvat smířením s tím, že se s tím nedá nic dělat. U většiny lidí to ale určitě nebylo nepřátelství. Zkušenost druhé světové války a vděčnost za osvobození převážné části území tehdejšího Československa Rudou armádou byla tehdy ještě stále čerstvá.

Někteří „přičinlivější“ občané dokonce našli způsoby, jak na vztazích se sovětskými důstojníky vydělat, když od nich kupovali např. levný benzín „ušetřený“ z pohonných hmot určených pro nenasytnou bojovou techniku.

Celkově mohu mou osobní zkušenost se sovětskými vojsky označit jako nekonfliktní. Myslím si, že i dnešní označování doby pobytu vojsk u nás jako okupace je přehnané. Já si jako okupaci představuji situaci, kdy je okupačními silami kontrolován každodenní život okupované země, a takto to v případě pobytu sovětských vojsk u nás rozhodně nebylo.

Rudolf Hruboň

39 Komentářů k "Mé vlastní vzpomínky na pobyt sovětských vojsk u nás"

  1. Přesně tak. Stejné zkušenosti, stejné pocity, stejné vzpomínky.

  2. Taky jsem v tu dobu chodila do školy a já za celou dobu okupace nepotkala ani jediného Ruského vojáka.Je ale pravda,že jsme bydleli na vesnici a tam prostě nebyli.Dokonce jsem četla v novinách,že se hodně děvčat provdalo za Ruské vojáky. Myslím,že nebylo tolik mrtvých ,jako se děje nynís přívalem migrantů.Znásilnění nebylo ani jediné.Sice se nám to jako mládeži nelíbilože nás okupují ale tenkrát jsme z toho moc rozum neměli,spíš jsme reagovali na to co říkají dospělí.

    • Janahanischova | 21.8.2017 z 20:14 | Odpovědět

      Asi jsem žila v jiném Českoslivensku než vy.

      • Píše se neustále okupace, ale okupace je skutečně něco jiného. Myslím že ještě žije mnoho pamětníků, okupace skutečné. Prováděli se razie, mučilo se, týralo, posílalo do koncentráků, pamatujete pečkárnu? Ne, já také ne, ale znám lidi, co ji pamatují, znám jednoho, co ji zažil a následně přežil Osvětim. Nepřežil tenhle režim. Ale o to nejde. Proč se neříká okupace přítomnosti amerických vojsk v Německu od konce války, proč se neříká okupace přítomnosti amerických vojsk v jiných státech, kde jsou americké základny? Proč? Přece to je úplně stejné.

  3. Zita Sekaninová | 21.8.2017 z 10:34 | Odpovědět

    Taky nemám zkušenosti špatné. Bydlela jsem tehdy na internátě a ráno nás vzbudili s tím, že jsme okupovaní SSSR. Byli jsme zmateni, nevěděli jsme proč. Pustili nás domů, vezla jsem si broskve. V mém městě jsem na křižovatce viděla malého vojáčka, který řídil dopravu, vypadal bídně, tak jsem mu nabídla proti žízni / bylo velké vedro/ krásné broskve Moravia. Toužebně se na ně zadíval, ale odmítl s tím, že mají zakázáno cokoliv brát od občanů. Měli svoje. Bylo mi ho moc líto a jelikož jsem tomu nerozuměla, snažila jsem se pak i s kamarády zjistit od vojáků, co se vlastně stalo. Nevěděli- vzali je přímo z polí a továren a prostě jeli. Povídali jsme s nimi, byli sice unaveni, ale chovali se k nám kamarádsky a my k nim taky. Ve městě je pak nebylo vidět, měli přísný kasárenský režim. Po čase, kdy naši hodně provokovali, házeli po nich kameny, skákali na tanky a vyhrožovali ovlivněni médií, ztráceli rusové nervy. Jednou jsem šla po chodníku vedle hlavní cesty a najednou tank vybočil a jel přímo na mne. Naštěstí tam byla lavička, stačila jsem uskočit a tank se zase vrátil na cestu. Byl to šok. Ale viděla jsem, co naši dělají, ty provokace a nenávist – nedivila jsem se jim…. Včera jsem se dozvěděla proč k nám přijeli.A chápu opět. Pan R. Hruboň to napsal za mne…. A nikdo mi nebude namlouvat různé pitominy!! Viz. média !

    • Přesně tak paní Zito.Mě bylo v tu dobu deset let a když jsme viděli ty mladé utahané vojáky ,byli to pomalu kluci. My jsme jim nosili chleba a nějaké drobnosti.Spousta z nich byla nemocná protože pili vodu z řeky.Byli unavení a nemocní a nevěděli ani kde jsou.

  4. Tak nějak,dnešní amerikánci to nafukují,jak můžou,ale ti,co to zažili,se jen pousmějí.Překrucují dějiny jak mohou a mladí jím to věří,protože ani pořádně neví,kdo nás od Hitlera osvobodil a kolik to stálo životů.Já jsem ani pomalu nevěděl,že zde nějaké cizí armády jsou.

    • Pavel Ochtábec | 21.8.2017 z 11:45 | Odpovědět

      Máte naprostou pravdu dnešní mladí jsou zblblí us.propagandou
      je jim těžké něco vysvětlovat že byla studená válka a svět byl
      rozdělen na svéry vlivu.Američané také vtrhli na Grenadu a tam vraždili lidi o tom se samozřejmě dnes nepíše!

      • nepisu ani o vrazdeny bielych jamíkov v rokoch 1968 kde sa tvorila domobrana na ochranu rodiny a majetku!

  5. Dasha Riley | 21.8.2017 z 10:54 | Odpovědět

    Tak ja som zila v Bratislave, naproti Kutuzovovym kasarnam, a pred nasim domom stal tank. Boli na nom velmi ladi chlapci, moja stara mama sa s nimi rozpravala, ani nevedeli spociatku kde su, a nemohli uverit ze su v CSSR. Musim povedat, ze sme sa ich bali, a aj oni nas. O par dni ked sme si na ich pritomnost zvykli, moja stara mama I’m davala kazde rano teplu kavu, lebo jej ich bolo luto. Inak v Bratislave ich bolo vidiet vsade. My ako deti sme ich nenavideli, a dospeli este viac. Znicili nam sen o slobode. Bolo to hrozne sklamanie pre cely narod. Tak velmi by sme boli potrebovali zmenu, a bohuzial k nej nedoslo.

    • Zdeňka fridrichová | 22.8.2017 z 16:07 | Odpovědět

      Tak teď už tu změnu konečně máte, užijte si ji.

    • Donesla jsem všechny dokumenty a všechny závěry, položila je před profesora a sdělila mu zjištění, podle kterého byl už v běhu nástup vojsk NATO po prvním jaderném útoku. Vojska Nato chtěla převrátit ve spálenou zemi tyto státy. NDR až Litvu, Lotyšsko, Estonsko, což je šířka pásu, který by šel až k Turecku což je délka spálené země. Takový ohromný kosodélník.“……. profesor se zamyslel a dal mi trojku… a dodal „Kdybys znala celou pravdu, navěky by ses před těmi vojáky klaněla“… Pak mi řekla že zároveň s vojsky VS sem, do ČSR byly dovezeny rakety které by v prach převrátily Evropu a nějak upravena nebo posílena protiletecká a protiraketová obrana. Strach z odvety a znemožnění útoku, zde byl brzdou.

      • Rus se nikdy neponíží k tomu, aby nám dokazoval, že nám zachránil život, My sami musíme dokázat jak to bylo….Víš, bez nich by nebyly vánoce 68…a ani další, oni zase přinesli život… “ Teď při editaci textu jsem si uvědomil, co asi myslel profesor, při slovech “ Do smrti by ses klaněla“. Napadá mne, že armády, zde byly jako živé štíty, a jako plná legitimizace odvetných opatření…. jen nápad při kontrole…bez nejmenších důkazů

  6. Zažil jsem okupaci, jako student. Viděl jsem běsnění, viděl jsem mrtvé i raněné. Drtivá většina našich občanů se nikdy nesmířila s naší okupací. Jistě, nalezli se prašivci, šmelící s vojáky, to je vždy a všude. Pořád jsem měl před očima patnáctiletého kluka kterého v Opletalově ulici zastřelili dávkou ze samopalu, když se snažil bránit svou přítelkyni, kterou se mu pokoušeli znásinit. Tehdy byl park před Hlavním nádražím plný vojáků a techniky. Stál jsem od nich zhruba 30 metrů. Sehnali jsme odvoz, ale bylo už pozdě. Byl mrtvý. Byl jsem u rozhlasu a viděl zavraždění Kadlece, Viděl jsem primitivy v uniformách, o jakých se mi ani nesnilo. To, co sem přijelo, byla chátra, lidský odpad. S tím se žádný nrmální občan nemůže smířit. Kdo neprožil srpen na va vlastní kůži, nemá právo jej obhajovat.

    • Jiří Vaníček | 21.8.2017 z 13:33 | Odpovědět

      Přesný popis. První várka okupantů – většinou šikmookých, se zde chovala jako dobyvatelé,kteří mohou vše, co je napadne. Je fakt, že po uklidnění situace druhá várka vojáků se už na veřejnosti neukazovala. O to horší byla Husákova politika tzv. normalizace, kde neomezené právo měli esenbáci,kteří mohli mlátit i za křivý pohled. Byl vytvořen seznam slov, která se nesměla v mediích použít, fronty před poloprázdnými obchody, strach před ztrátou zaměstnání za hospodský vtip atd. Technicky i hospodářsky nám svět utekl za těch 20 let asi o sto, protože následoval únik mozků za hranice. Vrcholem bylo prohlášení Husáka:,Obejdem se bez odborníků, ale neobejdeme se bez lidí oddaných naší věci. Když toto prohlásila hlava státu, co asi mohlo následovat. Práci čest!

    • já prožila srpen na vlastní kůži,neobhajuju ruské vojáky,ale žádný lidský odpad a chátru jsem neviděla,viděla jsem vyjukané osmnáctileté kluky,třeba až z tatarské autonomní republiky,většina z nich vůbec neuměla rusky,ani tak jako my,…jejich velitelé jim nedávali ani pořádně najíst,páč s proviantem kšeftovali…bylo mi 16.let,a 21.srpna 1968,jsem nastupovala do Svitu,Gottwaldov,ve Zlíně byli ti vojáci víc,jak rok,páč museli spravovat cesty zničené tanky,každé ráno,pochodovali kolem dívčích internátů na snídani,na Tržnici,časem jsme s nima mohli mluvit,ze začátku,to nebylo dovoleno,pod pohrůžkou,že nám ostříhají vlasy dohola,což se pár holkám stalo,po čase jsme naopak,museli dělat sekání-družbu,v místní knihovně…taková zkrátka byla doba,a moc jsme s tím dělat nemohli,nejdřív se musely otáčet směrové tabule,bylo potřeba nepřítele zmást,a pak jsme s nima měli kamarádit…pak se nám ti vojáčci přiznali,že si mysleli,že projíždí samými městy,protože podle nich,selo-vesnice,to byly dřevěné domky…a takový dovětek-jejich vojenská prezenční služba v té době,prý byla 4.roky,od osmnácti,do dvaadvaceti…takže nám jich vlastně bylo líto,byli moc mladí,a vůbec nevěděli,kde jsou,a nevím o žádném mrtvém na Zlínsku v té době…

    • Hovno si vedel,ako student,pozri si dejiny čo amíci robili vPaname to bola okupácia a vraždenie

    • Zažila jsem to v Praze a nebylo to příjemné……nic nefungovalo , doprava atd. naši lidičky ale super …..zato v Bělé pod bezdězem a v Mlade bol. po létech , to z nich šla hrůza…..někdy kolony aut , tanků , a dalších povozů….zdevastované silnice , les , zablokovaný siln. provoz , vykradené chaty , naše obyvatelstvo / některé / prodej nafta , maso …..

      • Okupace začala už 20.08.1968 kol.22 hod. v Praze 10 , Černokostelecké ul. ….tanky auta atd. směr Vinohradská ul. …..k ROZHLASU…..smutné…

    • Daniela Šmecová | 23.8.2017 z 19:41 | Odpovědět

      Prožila jsem to právě v Praze a můžu říct že KECÁŠ VYMÝŠLÍŠ si!Ty si viděl jak voják chtěl znásilnit holku,kde bylo stovky lidí?Nebuď směšný Ty LHÁŘI.

  7. S našimi „okupanty jsem měla jen jednu jedinou zkušenost. Jela jsem se svojí šodovkou do Českého Brodu a po cestě jsem píchla. Stála jsem bezradně nad nepojízdným autem, když kolem projelo ruské malé nákladní auto. Vojáci, když viděli, že si nevím rady, vyskákali z auta a bleskově mi vyměnili pneumatiku. Nabízela jsem jim odměnu, ale řekli jenom „eto ničevo“ a odjeli.
    Nevím proč se přítomnost sovětských vojáků u nás vydává za okupaci, ale trvalá přítomnost americké armády v Německu nikdy nikoho u nás nezajímala.

    • Přítomnost v Německu by mně zajímala, kdybych v tom Německu žil a kdyby mně to obtěžovalo. Němci proti tomu nic nemají a nevím, proč bych měl mít já.
      Jinak, podle komentářů tady se dá poznat komu je kolik let, kdo co zažil a do co zná jen z vyprávění.

      • Michale to by Tě mělo zajímat.Německo prohrálo 2.svět. válku a na 99 let bylo rozděleno na Americkou, Anglickou,Francouskou a Ruskou (NDR) zonu.Tři velmoci co zvítězili v druhé světové válce dali Německu za určitých podmínek svobodu až na jednu.Nemusím se nrozepisovat kdo. V srpnu 1968 to nebyla okupace Sovětských vojsk ale Varšavské smlouvy (paktu). Mimo NDR všechny státy
        Varšavské smlouvy obsadily ČSSR.Pravdou je že Sovětské vojska zůstala a ostatní po dvouch letech se stáhli.

        • Jiří Vaníček | 21.8.2017 z 13:36 | Odpovědět

          Varšavská smlouva byl SSSR a jeho vazalové. NDR se okupace zúčastnila, chybělo Rumunsko.

  8. Jan Korgyík | 21.8.2017 z 11:08 | Odpovědět

    Bylo mi devatenáct. Zblbnutí médii – stejně jako je to u mladých lidí dneska, viděli jsme je jako okupanty a ty prostě nikdo nemá rád. Projížděli naší vesnicí, pár set metrů za humny měli v lese na mýtině postaveny stany a nějaké antény a spojovací techniku. Chodili jsme do lesíka, zvědaví na okupanty. Chovali se k nám obezřetně, nevěděli, co jsme zač, ale když viděli mou koženou bundu (byla tátova, ale já se chtěl předvést) dívali se na nás s despektem: „Ty kontra…“ „My vsje kontra,“ použil jsem školní ruštinu, „i vy okupanty!“ Kluci byli nervózní, přece jen měli zbraně. Ale byli v pohodě, za chvíli přišel jeden s harmonikou, my měli s sebou mou kytaru gibsonku, kterou si další z nich půjčil a hráli a zpívali… Takže to byla vlastně družba.

    Později, ještě než jsem narukoval 4. října do PŠ Podbořany, jsem slyšeli, že nedaleko v polích na mezi zahrabali vojáka, kterého zastřelili pro nějaký přestupek, nevím, o co šlo.

    Za celé dva roky vojny jsem s nimi nepřišel do styku, ani později. Pražské události byly od nás 100 km a podle dnešních zkušeností mi je jasné, že to bylo ze stejných příčin, jako v roce 1969, když jsme je porazili na MS světa v hokeji a STB vymlátila kancelář Aeroflotu na Václavském náměstí, aby vyprovokovala nepokoje.

    Mladí by dnes měli hodně mluvit s pamětníky, přispělo by to k jejich vzdělání a pochopení, že ten, kdo chtěl z východu ovládnout svět, byl naposledy Stalin, který měl utkvělou představu o světovém komunismu a připravoval spanilou jízdu na západ, kde počítal s podporou německého proletariátu. Jelikož Hitler ho o pár dní předběhl se svou Barbarosou, tyto plány vzaly za své a Stalin se pak už jen soustředil na zničení německé válečné mašinérie. Od té doby čas oponou trhnul a dnešní Rusko paradoxně jako jediná velmoc může zachránit svět před americkými šílenými válečnými plány a v poslední době i před neméně šíleným plánem na podrobení si Evropy muslimskými hordami. Ale i to bude zřejmě platit jen dočasně, protože až odejde Putin a vlády se zmocní proameričtí oligarchové, je s námi veta.

    Zamyslete se nad tím, komu dnes zvoní hrana…

    • Naprosto přesně a pravdivě napsáno, souhlas,,

      • Suohlas ve všem jak je napsáno.No dnešní mládež takové věci vůbec nezajímají, jsou přetechnizováni a v hlavě mají piliny, každý vidí jen demokracii, která zde nikdy nebude, náleží jenom miliardářům.

  9. U nás v Krkonoších byli sovětští vojáci ubytovaní na Rýchorách, na dost odlehlém místě, takže jsme je vídali, jen když jeli kolem pro vodu. Jednou jsme se s nimi dali do řeči, vůbec nebyli nadšení z toho, že jsou zde, jeden měl dokonce týden po svatbě. Měli jsme dojem, že ani pořádně nechápou, co tu vlastně dělají. Rozhodně na mě nepůsobili, jako nějací okupanti, to mě spíš vadí neustálé průjezdy americké armády, jejich snahy o radar v Brdech a vůbec mám obavy, že jejich drzost bude stoupat a následky budou pro nás daleko horší, než si myslíme.

  10. Také jsem to celé prožil, za prvé USA nenávidí Ruko, z toho důvodu, že jím brání v tom aby si USA dělaly ve světě co chtějí, a proto že,Rusko to je obrovská síla, co byla chyba, že mladí se chtěli vyřádit, zapalovali sudy z benzinem, provokovali,v tom jím nikdo nebránil, pak se nemůžeme divit, že se někde střílelo,,,ale nebyli to jen Rusové, ale vojska Varšavské smlouvy, pamatujte si to pánové v USA,,,,

    • nejak nechapem neboli tu rusi ale ukrajinci!madari uz obsadili hranice ako v 1938 o den skor cize 18 augusta v noci!pozrite sa pravde do ocí ak to dokazete -kto si pamata co robili zapadny fasisti ci usa cia alebo mi 6-Cesi prevadzkuju nenanvist proti rusku-Urcite zabudli ze bez staliny by nikdy im zapad nevratil Sudety !

    • Sekaninova nejsi sama,kolaboranskejch zmrdu tady bylo víc.

  11. Skoda, ze jste vsichni tady nezavzpominali na ty mrtve a zranene, ktere tato pritomnost Sovetu v CSSR prinesla. Nj kratka pamet, clocek na to spatne zapomina. Ja se narodil pozdeji po okupaci a stejne nemam dobre vzpominky kdyz tanky projizdely pres nase mesto na nejake cviceni, kdyz stihacky proletavaly nad domy klidne i jen par desitek metru.. atd. No nic, vzpominejte v dobrem, nejen ja vim kde je skutecna pravda. A tesit se z ruskych obchodu, tak to gratuluji. I diky sovetum u nas byly prave ty nase kramy prazdne. Jaro 68 by nam prineslo vse potrebne.

    • Ten kdo píše o okupaci naši země a vzpomíná .Podivejte se na dokumenty a kolik lidi zabili .Me bylo 11,babička plakala a vzpomínala na Rusaky co dělali při osvobozování Československa.Hruza a děs Znásilňování a kradení všeho na co přišli.Ze nas okrádali jako stát to jste zapomněli ?Tech 40 let po válce to bylo OK?Je mi líto vsech kdo nepochopili co je to komunizmus.

    • teraz mas aky pocit ked sa tu premavaju jamíci ?

  12. Když jsem došel 21.8.68 z chmelnice, stál před našim domem tank a mířil nám na střechu. Na česačce jsme celé dopoledne poslouchali dramatické okamžiky průběhu okupace a tak jsem šel za posádkou tanku a začal s ní diskutovat, proč nás okupují. Děda na mě opakovaně a stále důrazněji volal, ať toho nechám a jdu dom. Šel jsem až přijel autobus z města s lidmi z práce a napětí vrcholilo, když vojáci začali mávat zbraněmi. Otáčeli jsme pak dopravní značky, ukazatele názvů obcí, podepisovali petice, schůzovali a pak jsme museli své podpisy pod peticemi odvolat, jinak bychom nebyli připuštěni k maturitě. To byl nástup normalizace a deformace společenského vědomí.

  13. Komunisticky debile.

    • Don Quijote de la Mancha | 21.8.2017 z 18:38 | Odpovědět

      Divím se jak nikdo neví. Viděli jste okupace v podání USA a NATO ? To nikdo nepozná rozdíl mezi rokem 1939 a rokem 1968.

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*