ŽIVÁ HISTORIE: Za tragédii v Oděse nebyl dosud nikdo potrestán

Repro: YouTube

K požáru budovy odborů v Oděse došlo dne 2. května 2014, nedlouho poté, co se tehdejší nepokoje v zemi rozšířily i do černomořského přístavního města. Tato událost si vyžádala desítky mrtvých, především z tábora proruských aktivistů.

Předehra

Dne 2. května 2014 byla situace na východě Ukrajiny, kde žije především ruskojazyčné obyvatelstvo, již velmi vyhrocená. Tzv. protiteroristická operace ukrajinské vlády u Slavjansku, která začala týž den, měla za následek tvrdou diplomatickou reakci Ruska. Ruští političtí představitelé označili dohodu, kterou uzavřeli o několik týdnů dříve v Ženevě se západními mocnostmi, za mrtvou.

Průběh události

Fotbaloví fanoušci týmů Čornomorec Oděsa a Metalist Charkov uskutečnili v odpoledních hodinách dne 2. května 2014 pochod na podporu jednotné Ukrajiny. Učinili tak několik hodin před zápasem obou týmů. K průvodu fotbalových fanoušků se postupně přidávali i obyčejní Ukrajinci za zpěvu národní hymny a skandování „Oděso, povstaň!“. V pochodu se nacházelo i několik desítek příslušníků tzv. „sebeobrany z Maidanu“ vybavených štíty.

Protestní shromáždění bylo v průběhu pochodu napadeno odpůrci Euromajdanu (dle vyjádření místního zpravodajského serveru maskovanými muži vyzbrojenými neprůstřelnými vestami, helmami, střelnými zbraněmi, noži a klacky) a nové ukrajinské vlády, kteří se k útoku organizovali na sociální síti ve snaze zastavit protestní pochod podobně, jako se to proruským radikálům podařilo 27. dubna v Doněcku.

Po napadení protestního shromáždění propukly boje mezi znesvářenými stranami, načež prozápadní aktivisté odpověděli vrháním kamení.
Policisté se v této fázi pokusili mezi znesvářenými tábory vytvořit štíty nepropustný kordón, který se ale povedlo aktivistům prorazit. Dle pozdějšího vyjádření policie měli být zastřeleni čtyři demonstranti (blíže nespecifikováno z kterého tábora) a více než 100 jich bylo zraněno.

Kolem 17. hodiny pro-ukrajinští demonstranti ukořistili hasičské auto a vjeli s ním do davu proruských, využili i vodního děla, aby rozptýlil bojovný dav. Fotbaloví fanoušci rozehnali své oponenty a bili ty, které na chytili útěku, zatímco pro-ukrajinští členové sebeobrany se snažil jim zabránit v lynčování. Do této doby bylo na místě 74 sanitek. Zpráva o úmrtí se rychle rozšířila pomocí sociálních sítí, včetně výzvy k útoku na stanový tábor proruských aktivistů.

Před budovou odborů

Proruští aktivisté, kteří před 2. květnem obsadili náměstí před Domem odborů, vytvořili před vchodem do budovy provizorní barikády, načež se stáhli do vnitřku budovy. Promajdanští demonstranti zapálili opuštěný stanový tábor před budovou. Byli vyzbrojeni kameny, baseballovými pálkami i střelnými zbraněmi.

Několik zápalných láhví vhozených proukrajinskými aktivisty z venku zapálilo vchod budovy a místnosti ve druhém a čtvrtém patře. Požár vypukl v 19:15 místního času a začal se rychle šířit po budově. V té době se v budově nacházel nezjištěný počet proruských aktivistů, kteří byli odříznuti od možnosti útěku.

Hasiči dorazili na místo požáru se značným zpožděním, a to hodinu po jeho začátku. Někteří lidé vevnitř skákali ze střech a snažili se uniknout. Podle některých svědků někteří lidé před budovou skandovali „hoř, Colorado, hoř“, další zpívali ukrajinskou hymnu.

Následně se na scéně objevila policie a některé aktivisty z budovy vyvedla a zatkla. Někteří proukrajinští aktivisté se pokoušeli zatčené fyzicky napadnout.
Jak mramorová fasáda Domu odborů, tak jeho vnitřní vybavení byly požárem velmi značně poškozeny.

Oběti

V ten den zemřelo při střetech a následném požáru celkem 48 lidí, zraněno bylo dohromady z obou táborů zhruba 150-200 lidí. Požár si vyžádal celkem 42 mrtvých; 32 těl bylo nalezených v samotné budově odborů a 10 v její bezprostřední blízkosti po skoku z budovy. Příčiny úmrtí byly u jednotlivých osob různé; od střelných zranění, pádu z okna či v důsledku smrti požárem.

Zničena byla i část interiéru Domu odborů. Někteří proruští aktivisté se pokoušeli vyskočit z hořící budovy oknem, někteří skok nepřežili a jiní, kteří se dostali z budovy měli být údajně dle zpráv RT obklopeni a biti promajdanskými aktivisty. Většina mrtvých měla na oblečení stuhu Sv. Jiřího, spojenou s proruskými aktivisty.

Podle některých fotek z domu odborů je patrné, že některé oběti nebyly zabité plameny, ale zastřelené, uškrcené, ubité k smrti a alespoň v jednom případě znásilněné. U některých mrtvol byla ohořelá pouze horní část těla a některé ohořelé mrtvoly se nacházely poblíž dřevěných součástí budovy, které neshořely.

Přeživší z budovy odborů, vypověděla, že poté co se s dalšími dvanácti muži a třemi ženami zabarikádovali v jedné z místností, všichni lidé slyšeli za dveřmi výstřely ze zbraní. Poté co se maskovaní muži dostali přes dveře, začali do místnosti střílet a vhodili dovnitř aerosolové balónky naplněné neurčitým plynem. Poté zastřelili všechny muže a přeživší ubili pálkami.

Ukrajinská reakce

V rozhovoru pro BBC tehdejší ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk formálně obvinil oděské bezpečnostní složky z neefektivnosti a porušení zákonů, když nezabránili útoku na budovu odborů. Prokuratura zahájila vyšetřovaní a šéf policie Oděské oblasti byl odvolán. Nicméně dodnes, tzn. 4 roky po tragédii, nebyl za zločiny, ke kterým ze strany podporovatelů současného ukrajinského režimu došlo, nikdo potrestán.

Zdroj: Wikipedia.org

-rh-

Vložte komentář jako první k "ŽIVÁ HISTORIE: Za tragédii v Oděse nebyl dosud nikdo potrestán"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*