ŽIVÁ HISTORIE: Aféra Watergate aneb špiclování je americkou tradicí

Nixonova inaugurační přísaha v roce 1973; Foto: Ollie Atkins, Wikimedia Commons

Před 44 roky, 24.7.1974, Nejvyšší soud USA rozhodl, že prezident Richard Nixon je povinen vydat audionahrávky z Bílého domu, které potvrzovaly spiknutí v případu aféry Watergate, vyšetřovateli.

Aféra Watergate

Pokračovalo tak vyšetřování této největší vnitrostátní špionážní aféry v novodobých dějinách USA, která započala o více jak 2 roky dříve. Skandál potvrdil, že v boji o moc se dvě hlavní americké politické strany neštítí použít proti sobě čehokoliv.

Kultura špiclování

Tato kultura „špiclování a podezírání protivníků z téhož“ se projevuje v politickém životě USA do dnešních dnů. I v současné době uměle rozdmýchávaná aféra ohledně údajného ovlivňování amerických prezidentských voleb ze strany Ruska je toho dokladem.

Demokratická strana a zejména opakovaně neúspěšná kandidátka Hillary Clintonová se prostě a jednoduše nemohou smířit s porážkou a snaží se zvítězit na Donaldem Trumpem zpochybňováním jeho postupu v předvolební kampani.

Rusko jako nepřítel

Rusko je přitom snadným terčem v rámci dlouhodobých snah USA o jeho zpochybňování a v konečném důsledku o jeho zničení. Vytváření protiruské psychózy tak nahrává kruhům tzv. „jestřábů“ v americké politice a zejména generalitě, která již dlouho touží po vojenské konfrontaci s Ruskem.

-rh-

Vložte komentář jako první k "ŽIVÁ HISTORIE: Aféra Watergate aneb špiclování je americkou tradicí"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*